Saturday, March 15, 2014

Zlatá svatba

Dala jsem si obří pauzu. Teda jen obrazně, protože ve reálu se můžu přetrhnout, což je důvod téhle pauzy v tvorbě blogu :D :) Hned na samotném začátku března jsme slavili slavné 50. výročí svatby mých prarodičů, což tedy byla hodně praštěná a sentimentální akce, ale přesto nepokrytě přiznávám, že mi v jednu chvíli ukápla nad tou jejich (mých prarodičů) láskou (=výdrží) slzička ;)
Ještě v tomhle měsíci bych ráda stihla alespoň jednu fotografickou procházku a snad ještě nějaké články, ale s tím návalem maturantské roboty to jen plánuji a neslibuji (ani sobě) :)






Fotografem bylo pochopitelně moje Sluníčko :)

Thursday, February 27, 2014

Můj únor







Už začínám plánovat, co si o letošních rekordně dlouhých prázdninách ušiju, abych neskončila odbarvená na blond :D Těžce jsem se smiřovala s tím, že nejspíš po maturitě nepojedu do žádných 4 zemí které jsem měla za poslední 4 roky v plánu (Japonsko, Irsko, Izrael, Island) a nakonec se i začínám těšit na Norsku, na kterém trval přítel :) Vyžívám se v prohlížení a hledání nového prádla - zatím jsem koupila jen jeden kousek, ale jeho úlovek mi udělal velkou radost (bohužel to není ten na obrázku :( )... Valentýna jsme neslavili, jen jsme si den předtím udělali výlet do Opavy, kde přítel studuje a dali si báječný oběd v jeho oblíbené restauraci. Na druhý den ráno jsme si dali horkou vanu, která mi ale bohužel vůbec neudělala dobře a z přehřátí jsem omdlela. No až na pár odřenin jsem živá a zdravá :) Tolik Milky, co za poslední měsíc, jsem nezkonzumovala už hooodně dlouho. Michale, kazíš mně! A moje zuby! Jinak se nic nezměnilo. Stále většinu času mimo školu trávím u počítače a zase školou. A jak taky jinak, dva měsíce před maturitou ;)

Saturday, February 1, 2014

Líná zima

Nějak teď nemám buď čas a nebo chuť psát/fotit. Vlastně ani nevím, co tak celé dny dělám, buď se učím, nebo se flákám, prohlížím internet, zabývám se svým novým telefonem (přičemž rozvažuji, jaká to (ne)byla chyba ho koupit) a přemýšlím nad nesmrtelností chrousta. Taky přemýšlím, kde se vzal ten obrat o nesmrtelnosti chrousta. Nemám moc co říct, až budu, zase se ozvu. :)

výprodejová radost/Takko

praktická výprodejová radost/Takko

Zeleninová kuchtíkovská radost/sekáč

Imba levná zahřívající radůstka/sekáč

Tuesday, January 28, 2014

Můj leden






Počátek měsíce po skončení prázdnin se, jak jinak, nesl ve znamení biflování, stresu, ale nakonec se vše vyplatilo :) Taky jsem se rozhodla spojit užitečné s příjemným a zvolila jsem si další bizarnost, totiž na jaře odchytit helix pomatia a chovat + pozorovat tohoto roztomilého měkkýše pěkně doma :) Roztočila jsem své skromné finance a uplatnila je ve velice výhodných nákupech. Takže mám radost z vážně dobrých kousků a ještě z ušetření. Užila jsem si tématický večer plný swingu. A samozřejmě jsem po uzavření své klasifikace zase hleděla na seriál a zjistila, že Carrie mě fakt inspiruje a chtěla bych být blond :D 

Sunday, January 19, 2014

30 věcí, co teď prostě setsakramentsky potřebuju

1) Lip butter od Nivey (nejlépe vanilla + macadamia) 
2) Nový zápisník
3) Černé sako
4) Arašídové máslo a
5) Ovocnou vodovou zmrzlinu
6) Dovolenou (letní)
7) Květiny do vázy
8) Sushi
9) Svůj nový telefon
10) Nové povlečení
11) Osušku
12) Peníze, aby se mnou M. mohl jet na Island
13) Nějaké zvíře
14) Vlastní ložnici
15) Luxusní prádlo (zn. zdarma!) a
16) Tipy na romantické i neromantické filmy
17) Bralet (abych k němu mohla našít sukni a mít ty nejvíc mega šaty ever :D)
18) Mary Jane balerínky
19) Džíny na Colours
20) Plyšového jednorožce!
21) Další série Downton Abbey a Game of Thrones
22) Zelené oči
23) Inspiraci a energii
24) Sestru/nejlepší kamarádku
25) Barevné ponožky
26) Aby už nikdo netočil filmy jako Gatsby apod., aby byla v módě zase nějaká jiná blbost a lidi mi neprznili moje ideály
27) Tenhle hrnek

28) Houpací křeslo
29) Novou bižuterii 
30) Březový šampon

Tuesday, January 14, 2014

Šokující zjištění

Je fakt, že jako člověk logicky musím procházet nějakými fázemi vývoje. Ale co se týče mého vývoje jako ženy, chápejte: ženy - spotřebitelky, opravdu musím zakroutit hlavou. Vzpomínám si na (ne)čas před mým nástupem na gympl, kdy jsme s kamarádkami (i staršími než já) nelítostně kroutily hlavou, kam ten svět spěje, co je to za holky, co pořád nakupujou oblečení, barví si vlasy a nevím, co ještě. Když mi bylo tak 13, začal se pomalu měnit můj náhled na důležitost oděvního průmyslu a od 15 už jsem de facto zaprodaná duše, má úcta. Co mě ale překvapilo tento týden více, je, že jsem měla vždycky dojem, že minimálně kosmetika jde pořád trochu mimo mou osobu. Už jsem tady něco z ní ukázala pár článků zpátky a taky jsem avizovala pokračování, ale nikdy bych nebyla věřila, že to asi nebude pokračování poslední (nebojte, toho dalšího se dočkáme určitě s větší prodlevou)! Chtěla jsem tu hodit všechno do kupy, ale nakonec jsem skončila u pleťové kosmetiky a pochybuju, že je to z ní vše. Jasně, nemá to na některé holky s toaletními stolky narvanými paletkami všech možných odstínů očních stínů, dvaceti řasenkami exkluzivních značek, ale za to jen děkuju Bohu. 

Tak se do toho dáme - jo, ale musím říct, že většina mé kosmetiky (nejen pleťové) je stejně výsledkem darů mé maminky a bábi, potažmo velká většina byla pořízena z family budgetu :D


Tenhle můj první broskvový kámoš, kterého jsem zmínila už ve článku s mými imba dárky, mi dělá velkou radost už tři týdny. Pleťový krém s broskví a bavlnou je skutečně takový, jak slibuje. Báječně hydratuje, pleť je po něm perfektně vláčná, velice rychle se vstřebává a co je pro mně nejdůležitější: skutečně vůbec, ale vůbec neucpává póry. A taky ho na celou tvář vystačí fakt troška, takže vydrží dlouho a jeho cena taky není tak šílená, už vůbec ne, pokud ho chytnete v nějaké sadě jako já :) Ráno ho nepoužívám, ale po příchodu domů se odlíčím, opláchnu a namažu právě jím. Je to perfektní odpočinek po tom make-upu a především mém oblíbeném pudru.


Můj absolutně nejvěrnější společník. Máme ho doma v různých obměnách už od mého dětství a teprve v posledních pár letech jsem ho plně docenila. San'Activ krém má tu úžasnou vlastnost, že bělí jizvičky po akné a taky docela podstatně vyhlazuje kůži :) Není to jen krém na pleť, dá se využít na celé tělo, v odkaze si můžete přečíst další využití. Asi ale někoho zklame, že pořizovací cena za ten 100 ml se bude pohybovat odhadem kolem 400 Kč. Tenhle menší myslím volně prodejný není, ale nechci kecat. Moje babička je prodejce (něco jako Avon lady), takže máme všechno z Justu od ní a sama o sobě bych do toho asi taky neinvestovala.. ha... jednou budu muset :D Používám ho každý den, ráno a večer jako základní krém. Když se zrovna ještě na mé nevalné pleti objeví nějaký nepřítel, většinou ho likviduji lokálním namázáním měsíčkovým krémem ;)


Jediný, ale podotýkám opravdu JEDINÝ mycí gel na obličej, s kterým nemám absolutně žádný problém. 150 ml za cca 130 Kč, ale protože ho stačí jen kapička a rozředí se vodou, vydrží i (déle než) rok. Používám ho max. obden, podle mě denně by se žádný čístící gel používat neměl, protože to dráždí pokožku a narušuje ji, ona voda vážně ve většině případů stačí a když se někde objeví nějaký pupínek a je ve stavu na ono zakázané vymáčknutí (stejně to všichni děláme), úplně stačí místo potřít desinfekcí - jednou, dvakrát - a je po ptákách. Pak už stačí jen hydratovat a hodně hodně hodně pít! Nevěřila jsem tomu, ale pitný režim je nejlepší zbraň proti akné. Když už se ho nezbavíte (př. velké hormonální problémy), rozhodně to neuškodí a podaří se to aspoň omezit.


Předposlední dva dárky k Vánocům. Masky od Avonu, jichž jsem nikdy nebal moc fanda (jakože já masek vůbec nikdy až do září nebyla fanynka). Obecně mám fakt strach na obličej zkoušet nějaké nové věci, protože se s takovými mými manýry moje epidermis často těžce a dlouho vyrovnává :D Ale tyhle dvě mě docela překvapily. OK, spíš jen jedna, ta vlevo - s "ženšenem pravým" :D Vypne pleť, podle mně je i docela hydratační. Na moje akné neměla vliv a pokud ano, tak asi jen pozitivní :) Ta bílá, s minerály z Mrtvého moře (všimněte si, jak na té soli ujíždím a to jsem jinak opravdu na sladké!) mě především nenadchla texturou, protože už od nanášení je velice suchá a vlastně máte čtvrt hodiny na obličeji bílé švancky (krystalky) a vypadáte dost nechutně :D Takže tu bych nedoporučila, nicméně pleť vyhladila a přesušená jsem taky nebyla :)


S tímhle drobkem jsem se ještě pořád nějak zcela neseznámila. Zpevňující krém příjemně voní, textura je taky fajn a vstřebává se taky dost rychle, ale z opatrnosti, aby mě náhodou třeba neucpal :D, ho používám jen ráno po umytí na čelo, okolí očí a - teď mi moje pověst biologa odpustí, po vyčerpávajícím dnešku určitě - na takové ty čáry mezi nosem a ústními koutky :P Vypíná a hydratuje. To je vše, co potřebuju od ostatních prostředků mimo Sanactiv a měsíček. Jo a ještě, aby nebyly kontraproduktivní - tedy komedogenní.


Na závěr recenze poslední masky a možná s trochu prapodivnými obrázky, jimiž bych vás ale nerada odradila :) Čím vás možná odradím spíš je moje subjektivní hodnocení. Nejsem reklamní H&M kočička a taky vážně nenakupuju potraviny v Marksovi nebo někde v Makru (moji rodiče nejsou živnostníci) nebo já nevím, kde nakupujete vy, ale moji rodiče jednoduše v Kauflandu, i když je to tam na střelbu, víc než kvalita potravin ti zákazníci. No a právě v něm jsem narazila na (údajně americké?) masky a peelingy značky Freeman. Je jich tam pět nebo sedm druhů, některé na tělo a jiné na obličej a prodávají tam kromě velkých tub, např. takovéto, i pytlíčky za asi 35 korun, které ale podle mě vydrží i na 5 použití. Masku s kaolínem, která je v odkaze schovaná, jsem měla tu čest v pytlíčku taky vyzkoušet a byla v pohodě, ale spíš se chci zmínit o této modré. Barva této, jak jinak než solné, masky je jasně modrá, takže trochu strašidelné pro okolí, ale jinak se příjemně roztírá a je to něco úplně jiného než ta z Avonu. Zasychá podle mně dlouho, ale záleží, jak silnou vrstvu nanesete. Slibuje, že odstraní přebytečný maz a to setsakramentsky dělá, možná až moc, ale pořád nevysušuje tolik jako ta zelená s avokádem a jílem. Že by mi nějak extra uvolnila a vyčistila póry bych nejspíš neřekla. Jinak ale docela pěkně voní, pleť nedráždí a podle mně docela slušně regeneruje. Proč ji mám v kelímku Garnier je doufám jasné, z pytlíčku v ledničce to skutečně není to pravé solničkové :D

Budoucí díl mých malých pomocníčků se soustředím na vlasy :) Přeji všem pěkný zbytek pracovního týdne!

Saturday, January 11, 2014

Dreams burn, but in ashes are gold

Strávila jsem "pracovní týden" u babičky. Trochu jsem si odpočinula od otce, ale trošku mi ho vynahradila babi, i když každý má jiný styl v tom, býti nepříjemným a nedají se srovnávat. Škola mě řádně vyudila, ale tak nějak musím říct, že to (zatím) nebylo tak hrozné, jak jsem si myslela a že to (zatím) už možná nevypadá tak zle ani do budoucna. 

taška/dárek z Thajska, legíny/Kik


Co se týče průvodních fotek tohohle článku - nečlánku, jako jsou ostatně všechny zápisky na tomhle mém pamětním blogu, jsou to takové moje radosti za poslední dobu. Ne, že by mi radost nedělalo vůbec nic jiného kromě oblečení a spol., ale jednou jsem holka a jednou jsem příliš břitké povahy, tak co ještě chcete za vysvětlování. Samozřejmě dnes ráno nesmí chybět kafíčko, selfie fotka před odchodem na otravný - avšak dnes poslední - pětihodinový kurz na Scia, dnes nejspíš na téma právo a ekonomie, juchů! A samozřejmě pár drobných záběrů na moji ložnici.

lucerna/JYSK

Je to fakt divné, ale od soboty nebo neděle trávím, pokud jsem na počítači, nějak podezřele mnoho času na VotočVohoz. Nějak jsem tam objevila fórum, které je někdy poučné, jindy zaplňuje nudu a mnohdy je to vážně úsměvné až na půdu. Taky už jsem si tam stihla koupit čtyři věci, troje náušnice a svetr, který vidíte na fotce. Docela fajn bilance, vzhledem k tomu, že jsem tam zaregistrovaná skoro třičtvrtě roku a samozřejmě moje super kalhoty, které se mi ale už vůbec nehodí do šatníku, tam hnijí po celou tu dobu (hnijí jen obrazně, stále jsou ve stejně dobré kondici a stále je nenosím a ani nebudu). Ale s cenou už níž nepůjdu, to se mi nevyplatí, to už je raději budu mít navždy na dně skříně.

svetr/Votoč


Já jsem takový hrozný sysel! Říkám si: "Tohle už nenosím, tohle mě nudí, všechno v mojí skříni je nekonečná nuda a ohranost...!" Ale vůbec nic (kromě těch kalhot a trička s košilí, které tam přibyly včera a budou tam společně s kalhotami do konce mých dní - nebo konce dní VV) nejsem schopna dát pryč. Takové to "co kdyby".. Znáte to. Ale důvod je i takový, že se to prostě nevyplatí. Neříkám, že všechny ty věci mají hodnotu jako nové, ale podle mně ne pod 50%. Teď si vemte, že z ruky do ruky by ta cena byla opravdu přijatelná, jenže s poštovným to stojí víc (studentská peněženka to asi pocítí a oko to snáší v součtu nelibě, i když +50 Kč není bůhví jaká pálka) a ještě to běhání na poštu.. No nevím. Zatím tam mám tři věci, kterých se stejně nezbavím a já už je vážně nosit nebudu.


 A co tam člověk pořád vidí pěkných věcí! Teda spousta je děsný šunt, ale když člověk hledá nebo si námatkou prohlíží věci konkrétních uživatelek.. panečku! Hlavně šperky DIY apod. No jsem jako u vytržení, ale i když nouzí vůbec netrpím, všechno si dovolit nemůžu. Život studentský, život veselý a život šetřivý. Obávám se, že v mém případě bude extra šetřivý navždy, protože s mým budoucím uplatněním na trhu práce to nejspíš nebude valné. No vlastně! Přihlášky (aspoň jednu si platím a vyřizuju sama), to je taky korunka ke korunce, papírování... Už se těším až bude tak druhý týden v červnu a všechno tohle bude alespoň na čas u konce! 


zmiňovaná selfie

 Po maturitě a přijímačkách v prvním červnovém týdnu mě nikdo nepozná. Budu chodit v ethno maxi šatech, s jointem u úst, věncem kolem svých střapatých vlasů, budu mít pastelové stíny na očích, a zpívat Imagine all day long, pařit na Colours, trávit dny v posteli s přítelem a noci na kalbách... A pak se tak v půli září budu muset probrat a (když se zadaří) nastoupit na školu terciárního stupně. Ech.